Jarní tání
Hmi | Emi | D | |
1. Když první | tání | cestu sněhu | zkříží |
G | Emi | Fis | Hmi | |
a | nad le | dem se | voda obje | ví. |
Emi | D | |
Voňavá zem se | sněhem tiše | plíží |
G | Emi | Fis | Hmi |
tak nějak | líp si | balím, proč bůh | ví. |
G | D | |
®: Přišel čas | slunce, zrození a | tratí |
G | D | |
na kterejch | potkáš kluky ze všech | stran |
Hmi | Emi | |
│ :Hubenej | Joe, Čára, Ušoun se ti | vrátí |
G | Fis | Hmi | |
oživne | kemp, | jaro vítej k | nám.: │ |
2. Kdo ví jak voní země, když se budí |
pocit má vždy jak zrodil by se sám. |
Jaro je lék na řeči, co nás nudí |
na lidi, co chtěj zkazit život nám. |
®: Přišel čas slunce, ... |
3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo |
srdce těch pánů, co je jim vše fuk. |
Pak bych měl naději, že i příští jaro |
bude má země zdravá jako buk. |