Co na tom je tak zlého?
| D | G | D | G | D | A |
| Mít rád bližního | své | ho, | co na tom je tak | zlé | ho? |
| D | A | D | A | |
| Avšak | já | jsem v rozpa | cích |
| F#mi7 | Hmi | F#mi7 | Hmi | |
| Tělem | svým jej | hřát nebo | mám mu | tvář |
| G | D | Emi | D | Asus9 | A | |
| Jen | vzác | nou | mas | tí | třít |
| Hřích jak stín mě doprovázel, bez citů, bez extáze |
| Je ten tam, dnes vyčítám |
| Si ty spousty mužů z dávných dnů |
| D | |
| Zda soudí mě, se ptám, na to se | ptám |
| G | F#7 | Hmi |
| Nevím jak s ním | hnout, průchod citům | dát |
| G | D | |
| Je to muž ne | Bůh, jako led chci | tát |
| C | G | D | |
| Na věky | věkův | být pouze | s ním |
| G | D | Emi | Asus9 | A |
| Proč se | tou | hy | vzdát? |
| Znám dost mužů, jejich vášní, v čem je však tenhle zvláštní? |
| Příčinou je vlastně on |
| Že už nejsem hříšnou, tedy tou co dřív |
| A k pláči mívám sklon, mám k pláči sklon |
| Vím však, kdyby znenadání, zapomněl, co mu brání |
| A na mne sáh, mě uchopil |
| Pak zřel by tvář mou v rozpacích |
| Jen pouhý sen by zbyl, jen sen by zbyl, jen sen by zbyl ... |