Čas
| D | |
| 1. | Světla aut už svítěj, večer začíná |
| G | A | D |
| a na chodník | kapky pada | jí. |
| G | A | D | |
| V | parku měsíc | visí | přímo ve větvích |
| G | A | |
| a z | kina lidi domů | prchají. |
| 2. | Před barem tu v dešti někdo postává. |
| Jsi to možná ty, nebo jsem to já. |
| Ptáš se sebe vejít, nebo nevejít. |
| Věčnej problém pít a nevopít. |
| D | A | D | G | F#mi | A | |
| Ref.: | Čas, | čas, | čas, někdy | lá | me | vaz. |
| D | F#mi | G | |
| Je to | čas, | čas, | čas, co máš rád |
| D | A | D | |
| Je to | čas | tvůj | čas. |
| D | |
| 3. | Auta kolem svištěj, někdo jede spát |
| G | A | D | |
| a | jinej zase | z domu utí | ká. |
| G | A | D | |
| A | déšť ti umyl | vlasy a | s nima smutky tvý |
| G | |
| a | noc tě zvolna polyká. |
| 4. | Jsou tam stejný lidi, jsem tam možná já |
| a holka náhle tvář tvou pohladí. |
| Ikdyž není hezká, hezká se ti zdá. |
| Přemejšlíš a to jí vodradí. |
| D | A | D | G | F#mi | A | |
| Ref.: | Čas, | čas, | čas, někdy | lá | me | vaz. |
| D | F#mi | G | |
| Je to | čas, | čas, | čas, co máš rád |
| D | A | D | |
| Je to | čas | tvůj | čas. |
| D |
| Když jdeš potom k ránu prázdnou ulicí |
| G | A | D | |
| a | děti ještě | s medvědama | spí. |
| G | A | D |
| Zmizela ti | s nocí, s | deštěm půlnočním, |
| G | A |
| nebyla, nebo byla, co já | vím. |
| Na protější straně půjdu možná já |
| zrovna jako ty, prázdnou ulicí. |
| A ptáš se, kdo ti z vočí písek vymejvá, |
| a kdo nakrmí mládě krkavčí. |
| D | A | D | G | F#mi | A | |
| Ref. (2×) | Čas, | čas, | čas, někdy | lá | me | vaz. |
| D | F#mi | G | |
| Je to | čas, | čas, | čas, co máš rád |
| D | A | D | |
| Je to | čas | tvůj | čas. |