Břímě
| A | C#mi |
| Včera mě spolkl | Nazareth, |
| D | A | |
| aby | dnes vypliv ostatky | mý |
| Celou noc hledám místo, kam složit vlasy šedivý. |
| Hej pane nechcete mi říct, kde tu složit hlavu svou, |
| ne řekl a hned zmizel tam za tou velkou bílou budovou |
| A | C#mi | D | |
| ®: | Sundej | z něj to | břímě, |
| A | C#mi | D |
| a nech | těj za to | nic |
| A | C#mi | D |
| dědek ať | už se nedře, | hej, hej … |
| A, E, F#mi, E, D | |
| nandej mi ho na záda |
| Přes rameno ranec svůj, jak rád bych nějaký místo měl |
| kam bych se v klidu schoval a na všechno bych zapomněl |
| V tom vidím Carmen s Ghiou jak po ulici proti jdou |
| Carmen, že nemá čas, že si spolu rychle užijou. |
| ®: |
| Když přijdeš k paní Mósrové, tam není co bys řek´ |
| připadáš si jak v automatu, ve frontě na párek. |
| Povídá mladej kmete a což takhle třeba Nathalii, |
| už není právě nejmladší a tak zůstaň dneska večer s ní. |
| ®: |
| Postarší právník mě nakop a to rovnou do koulí, |
| povídá já ti cestu ukážu, ale musíš s mým psem ven. |
| Povídám moment soudče, já jsem taky Homo sapiens. |
| Abych si trochu ulehčil, tu ránu jsem mu navrátil. |
| ®: |
| Na dělový kouli z roku 1835, |
| se vezu někam dolů, je na čase mi závidět |
| tak letim mezi vás, pozdravuje vás tamten svět. |
| Že prej se nemusíme vracet, jé na čase mi závidět. |
| ®: |