Slunečnice
| D |
| Je to všechno strašně dávno |
| G | D |
| Slunce bylo větrem milov | áno |
| G | D | |
| Těhotné | slunce se jen usmí | valo |
| Emi | A | |
| A | najednou tu slunečnice | je |
| V okně domu slunečnice stojí |
| Ten barák za chvíli strhnout dají |
| Jen malé děti si šeptají |
| K čemu tam ta slunečnice je |
| Člověk jak slunce dobrý není |
| Svý nálady jak počasí mění |
| Nevšímá si střech, jde po dláždění |
| Tak k čemu tam ta slunečnice je |
| Nebe na lidi sluncem kýchá |
| Sluneční rýma nám srdce zadýchá |
| Očima z ulice se slunce líbat nechá |
| Emi | A | D | |
| A | proto tam ta | slunečnice | je |
| D, G, D, G, D, Emi, A | |
| Slunce neobléká šaty nedělní |
| Svou nahotou morálku lidí raní |
| Holky mám rád, když jsou slunci podobný |
| A proto tam ta slunečnice je |
| Kdyby každá holka slunečnicí byla |
| To by náš život byl roztančená víla, |
| Ale život je šašek a blázny z lidí dělá |
| A proto tam ta slunečnice je |
| Mám přání, když hvězda padá |
| Aby ta holka byla pořád mladá |
| Mladá mládím, co na lidský řeči nedá |
| Emi | A | D | |
| A | proto tam ta | slunečnice j | e |
| D | G | D | G | D | Emi | A |
| Je | no | mž | e | on | a j | enom po mejdanech chodí |
| Zlej ďábel se jí v očích míhá, |
| Ale když líbá, tak padá z tebe tíha |
| A k tomu tam ta slunečnice je |
| Až půjdeš domů ráno |
| Budeš mít se sluncem ujednáno, |
| Že štěstím pokropí tvojí duši |
| Emi | A | D | |
| A | k tomu tam ta | slunečnice | je |