Pravda a Lež
| Ami | Dmi | |
| 1. | Šla Pravda světem a na chudý duchem se | smála, |
| E7 | Ami |
| pro blahoslavený navlíkla honosný | šat, |
| A7 | Dmi | |
| v | zákoutí špinavým drzá Lež ve stínu | stála, |
| E7 | Ami |
| ta Pravdu pozvala k sobě přenoco | vat, |
| G | C |
| a Pravda znavená usnula, jen co si | sedla, |
| A7 | Dmi |
| ze sna se tulila, naivka důvěři | vá, |
| Ami | |
| jen oči zavřela, už se Lež z postele | zvedla |
| E7 | Ami | |
| a | začla si pokradmu zkoušet ten její | háv. |
| 2. S Pravdou mi můžete leda tak políbit záda, |
| ženská je ženská, tak jakýpak cavyky s ní, |
| kdopak tu rozpozná, která je Lež, která Pravda, |
| až budou obě dvě donaha vysvlečený, |
| na její blůzu si její brož fešácky připla, |
| pod paži stříkla si její dezodorem, |
| peníze, hodinky, doklady, všechno jí štípla, |
| odplivla, odporně zaklela, vypadla ven. |
| 3. K ránu až zjistila Pravda, co všechno jí schází, |
| před zrcadlem se pak notně podivila: |
| někdo už odněkud donesl hrst černých sazí, |
| aby se ta čistá Pravda tak nelišila, |
| Pravda se smála, že na ni kameny házejí: |
| "Vždyť Lež je to všechno a Lež taky mý šaty má," |
| blahoslavení s ní protokol sepsali rázem, |
| byla to rozmluva dost málo přívětivá. |
| 4. Ona vyfásla pokutu a ještě mohla bejt ráda, |
| ostatně cizí šmouhy přišili jí, |
| nějaká mrcha tu tvrdí, že je prej Pravda |
| a zatím se potlouká nahá a po škarpách spí, |
| Ubohá Pravda se brání a přiznat se nechce, |
| to máš, holka, marný, jak chceš se dušuj a křič, |
| Lež zatím, potvora, ukradla vzrostlýho hřebce |
| a dlouhý a pěstěný nohy ji odnesly pryč. |
| 5. Leckterý hlupák se dodneška za Pravdu hádá, |
| pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš, |
| jistě, že na světě nakonec zvítězí Pravda, |
| ale až dokáže to, co dokáže Lež, |
| často je k mání vodky jen půl litru na tři |
| a ani nevíš, s kým dneska přenocuješ, |
| někdo tě vysvlíkne, řeknou ti, že ti to patří, |
| a dřív, než se naděješ, nosí tvé kalhoty... Lež |